Vysoké školy v internetových sociálních sítích

Před dvěma dny se na Mashable objevil zajímavý článek - Čtyři způsoby, jak mohou vysoké školy posunout svoji přítomnost v sociálních sítích na vyšší stupeň. Je od Dana Klamma, který pracuje jako koordinátor marketingu a komunikace a je zodpovědný za působení socialních mediích na Syrakuské univerzitě.

                                     

Jak poukazuje na začátku svého článku, přítomnost v internetových sociálních sítích se stává v USA již předmětem hodnocení ze strany médií a různých organizací například: Student Advisor: “Top 100 Social Media Colleges” a USA Today:  “20 colleges making good use of social media”. Je tak reflektován trend, který z tohoto prostředí vlastně vyšel.

Školy se podle něho nachází v bodě, kdy jsou přítomny v sociálních sítích jako subjekt, ale mnoho z nich ještě úplně neproniklo do ducha sociálních médií, a nedokáží tak využít jejich potenciál. Sociální média přitom představují bohaté možnosti pro zapojení zájemců o studium, současných studentů, absolventů a dalších...

Dan Klamm navrhuje školám tyto čtyři kroky:

1. koordinujte svoji přítomnost v sociálních médiích v rámci různých částí školy

2. investujte do vzdělávání a školení

3. zapojte studenty!

4. Vytvořte účet rektora/ děkana vaší školy na Twitteru!

V rámci prvního bodu zmiňuje nesnadnost zvládnutí kominkace v sociálních sítích, především z důvodu nutnosti znovu nastavit kompetence a provázat informační kanály jak uvnitř školy, tak především navenek.

Na příkladu absolventa který na síti LinkedIn oznamuje, že získal novou práci a studenta majícího zájem o nevypsaný obor, ukazuje, že nejde pouze o to udržovat aktivitu v rámci sítě, ale především ji využít k věcem, které se dříve nedali dělat – tj. k snadná možnost získání velkého množství informací ve velmi krátkém čase.

Druhý bod znovu opakuje v zásadě starý znamý fakt, že pokud máme nový nástroj, nestačí ho mít - v tomto případě v něm být přítomem či mít mnoho fanoušků, je nutné vědět jak a k čemu ho používat a aktivně to také dělat. Ukazuje to na přítomnosti škol v sítí LinkedIn – hodně jich tam je, mnoho má desítky tisíc absolventů, ale umí toho využít pro sebe a být nápomocné jim?

Zapojte studenty – ukazuje na příklady toho, kdy se studenti v rámci studijní praxe mohou věnovat aktivitě, která je zároveň ku prospěchu školy. Na Stanfordské univerzitě tak tým studentů tvoří obsah pro účty školy na facebooku či twitteru. Jinde využívají k propagaci rozhovory s úspěšnými absolventy, které jsou přístupné přes Youtube.

Když vedoucí představitel školy tweetuje (nebo bloguje), nastavuje tak tón transparentnosti a signalizuje skutečný zájem o komunikaci s akademickou obcí v rámci školy. Není tolik podstatné zda jsou tweety o tom, co bylo k snídani, či zda to jsou zajímavé postřehy z každodenního jednání nebo zda vyvolává otázky, na které chce znát odpoěď. Už pouhá skutečnost, že tyto komentáře jsou, on-line dělá vysokou školu přátelštější a otevřenější jak k jejím studentů a zaměstnancům, tak navenek. Kromě je to vyslání zprávy, že si škola cení inovativnosti a moderních způsobů komunikace.

Z následné diskuse pod článkem výplývá několik věcí: školy by rády, aby se navenek prezentovaly jasným a jednotným hlasem, ale nejsou schopné/ochotné nastavit své vnitřní fungování, tak aby to bylo uskutečnitelné. Podstatné je také stanovit, o jaký cíl nám vlastně jde. Místo složitého řešení změny vnitřních pravidel (pro fungování např. webové stránky) je problém vyřešen vytvořením nové webové stránky – pro „živou“ komunikaci, jak uvádí Stev Holt z University of Tennesee a jejíž stránka je dobrým příkladem, toho jak by to mohlo vypadat.